Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven

Blanka Koubová, Ministerstvo kultury ČR

Úvod

Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven (mezi knihovnickou veřejností se již vžil pod zkratkou RISK) je systémovým řešením účasti státu na zabezpečení přístupu k informacím všem občanům ČR v návaznosti na mezinárodní informační vazby. Znamená významný krok k vyrovnání stavu českého knihovnictví a informatiky se stavem ve vyspělých zemích. Byl poprvé vyhlášen v roce 1997. Účast státu spočívá v poskytování finančních prostředků na projekty a v odborné bezplatné pomoci při jejich realizaci. Finanční prostředky Programu umožňují podporovat soustavu knihoven jako propojeného systému. Základní myšlenkou této sítě by měla být dostupnost informací a srozumitelný a snadný přístup občanů k nim. Tento program přispívající k systémovému budování sítě knihoven formou poskytování grantů na návrhy projektů jednotlivých knihoven má dva cíle:

Informační síť veřejných knihoven bude přístupná v síti Internet, která je největším zdrojem veřejně přístupných informací.

Své projekty mohou přihlašovat fyzické i právnické osoby mající živnostenské oprávnění k podnikání v kultuře, včetně občanských sdruženích založených podle z. 83/1990 Sb., a dále příspěvkové a rozpočtové organizace měst a obcí i organizace zřizované ústředními orgány státní správy (za organizace bez právní subjektivity podává žádost zřizovatel, většinou obec). Předkládající organizace musí být veřejnou knihovnou, tzn. plnit základní knihovnické funkce a nemít nijak individuálně omezený okruh uživatelů. Výjimky mohou být učiněny pouze rozhodnutím hodnotitelské komise; projekty však musí úzce souviset s činností veřejných knihoven.

Porovnání jednotlivých ročníků Programu

 

1997

1998

1999

celkem přihlášeno projektů

149

234

296

celkem požadovaná výše dotace

104 200 tis. Kč

90 355 tis. Kč

81 278 tis. Kč

celkem oceněno projektů

103

159

?

přidělená finanční dotace

32 300 tis. Kč

34 000 tis. Kč

25 000 tis. Kč

Zhruba polovina finančních prostředků byla přidělena projektům žádajícím finanční dotaci v tematickém okruhu "Podpora propojení veřejných knihoven v síti". Tím byla naplněna základní myšlenka účasti knihoven na informační dálnici.

Velká část zbývajících prostředků byla věnována na tematický okruh "Prezentace dat v síti". Toto téma se týká především velkých knihoven, které jsou již na Internet připojeny z dřívější doby a nyní plní logický následný krok pod heslem: nejenom vidět do světa, ale také být ve světě viděn. Do budoucna se počítá s tím, že jak bude postupně přibývat počet knihoven napojených do veřejné informační sítě Internet, omezíme finanční prostředky podporující první tematický okruh a tak umožníme věnovat část ušetřených prostředků na případné další podpůrné programy.

Poměrně malá částka, z hlediska posunu vývoje českého knihovnictví však nikoliv zanedbatelná, byla přidělena knihovnám, které dosud nezačaly s automatizací knihovnických procesů jako první impuls (nákup prvního hardware a základních programových modulů sloužících k automatickému zpracování knižního fondu).

Při přidělování dotací nebyla stanovena podmínka finanční spoluúčasti předkladatele projektu, zřizovatel se při podpisu smlouvy pouze zavazuje hradit náklady spojené s provozem Internetu v dalších letech. V konečném vyúčtování vyšlo najevo, že organizace při realizaci projektů připlácely značné částky získané z jiných zdrojů, někdy činila jejich spoluúčast i více než 50 % podíl na celkových nákladech. Celkem byla spoluúčast realizátorů projektů v roce 1997 téměř 6500 tis. Kč, tzn. 16,7 %, v roce 1998 přes 14 000 tis. Kč, což představuje úctyhodných 41 %.

Harmonogram Programu

Závěr

Závěrem je třeba říci, že vyhlášení Programu rozvoje informační sítě veřejných knihoven mělo mezi knihovnickou veřejností značný ohlas. Důkazem toho je, že již v prvním roce vyhlášení Programu podalo svou žádost 149 subjektů. Pro rok 1998 evidoval odbor literatury a knihoven Ministerstva kultury 234 žádostí, tedy nárůst o téměř dvě třetiny, v letošním roce je jich ještě o 60 více.

Existence Programu a jeho výsledky byly několikrát pochvalně zmíněny v odborném tisku a na oborových konferencích. Praktický dopad si může každý ověřit přímo prostřednictvím sítě Internet. Značná část podpořených knihoven vytvořila své WWW stránky, instituce zpřístupňují vlastní nebo dokonce souborný sekundární aparát. Můžeme říci, že Program rozvoje informační sítě veřejných knihoven znamená významný krok k vyrovnání stavu českého knihovnictví a informatiky se stavem ve vyspělých zemích a jeho další pokračování v následujících letech je tedy nanejvýš žádoucí.